Teorie

I když jsem tuto část nazval teorie, tak bych v této kapitole chtěl popsat svoji "duchovní cestu" a to, jakým způsobem praktikuji tchaj-ťi. Protože se považuji za začátečníka, nemám rád vznostné názvy a silná slova, proto termín "teorie". Se svým prvním učitelem jsem se setkal na přelomu tisíciletí. První učitel Miguel Sosa Azuel je mexičan a přivedl mě k němu můj veliký kamarád Daniel Tkadlčík, který má mimochodem školu tchaj-ťi v Praze (Yang tai tchi). Myslím si, že Daniel byl pro mě průvodcem tchaj-ťi a je velikým vzorem jak praktikovat tchaj-ťi i dnes, i když už se dnes moc nevídáme. Zhruba po roce praktikování setavy 24 forem (Yang), mě Daniel přivedl k mistru Zhai Hong Yinovi. U tohoto mistra jsem s přestávkami strávil přibližně 4 roky a učil jsem se u něj sestavu Sedm hvězd a později základy kung-fu. Protože jsem vždycky chápal tchaj-ťi jako "duchovní" cestu, přijímal jsem tato cvičení jako "meditaci v chůzi", i když se ve své ryzí podstatě jedná o "bojové umění". Po čase jsem zjistil, že se potřebuji ještě více zklidnit a tak jsem se přes hledání toho, co by mě vyhovovalo postupně dostal až k buddhismu a "vipassaně" (meditace vhledu). Když nad tím tak přemýšlím, tak přelomová pro mě byla přednáška 14 dalajlamy (Tändzin Gjamccho) v roce 2000 v Praze. Po této přednášce a přímém kontaktu s někým tak výjimečným jako 14 dalajlama bezesporu je, jsem začal pátrat o buddhismu více, až jsem objevil buddhistické centrum v Praze. Zjistil jsem, že v Praze a vlastně v celé republice v té době existovalo pouze jediné buddhistické centrum v Dlouhé ulici, které po revoluci založil Bhante Ashin Ottama (Buddha Mangala). V tomto centru jsem se postupně setkal se spoustou učitelů jako je ctihodný mnich Sujiva, mniška Candasiri nebo praktikující pedagog a psycholog Hannes i s řadou dalších a během zhruba sedmi led, kdy jsem navštěvoval toto centrum společně se svým kamarádem od dětství Milanem Jurkou, který byl mimochodem čtyři roky mnichem v Barmě a Thajsku a intenzivně praktikuje meditaci vhledu a lásky (mettá) i dnes, jsem se účastnil některých ústranní (intenzivní meditační kurz, zpravidla týdenní) nejen v České Republice, ale i v zahraničí a navštívil jsem různá buddhistická centra v Itálii (Montesanto, kousek od města Piacenza) a v Anglii (Amavarati v Hemel Hempsteadu blízko Londýna). Po období, kdy jsem praktikoval vipassanu i tchaj-t´i dohromady jsem pozvolna přicházel k tomu názoru, že by bylo dobré začlenit obě tyto "formy meditace" nebo lépe řečeno "nástroje duchovního rozvoje" do praktického a běžného života. Musím však poznamenat, že ne vždy se to daří uskutečňovat, ale to je moje cesta "duchovním životem", můj svět - "meditace vhledu" (vipassana) a "meditace v pohybu" (tchaj-ťi).

Zhai Hong Yin se narodil v prosinci 1935 v provincii Jilin v severní Číně. Bojová umění se v rodině Zhai předávala z generace na generaci. Poté co v patnácti letech odešel z domova, studoval u několika dalších mistrů především tradiční styly. V České republice mistr Zhai působí od roku 2000. 

Ctihodný Sujiva (správný přepis by měl být Sudžíva, nar. 1951) je théravádový buddhistický mnich a celosvětově proslulý učitel buddhistické meditace vipassaná a mettá. Sujiva vyrostl v početné čínské rodině v největším městě Malajsie Kuala Lumpur. Na vysoké škole (University of Malaya) vystudoval zemědělství se zaměřením na botaniku a lesní hospodářství. Během studentských let se začal zajímat o buddhismus a různé techniky meditace. Jeho zájem o buddhismus a meditaci se prohloubil natolik, že po úspěšném zakončení studia v roce 1975 se stal buddhistickým mnichem. Významným milníkem v jeho učitelské činnosti byl rok 1995, kdy začal vyučovat meditaci i v zahraničí. Od té doby již vedl kurzy v Austrálii, na Novém Zélandu, v Hong Kongu, mnoha zemích Evropy a Spojených států. Od roku 1999 vyučuje meditaci vipassaná a mettá také v Česku a na Slovensku.

Vipassana znamená vidět věci takové, jaké ve skutečnosti jsou. Je jednou z nejstarších meditačních technik Indie. Před více než 2500 lety ji znovu objevil Gotama Buddha a začal ji vyučovat jako univerzální prostředek k léčbě univerzálního trápení, jako umění žít. Vipassana je cesta transformace sebe samého prostřednictvím sebepozorování. Zaměřuje se na hlubinné propojení mezi myslí a tělem, které můžeme přímo zažívat pomocí ukázněné pozornosti zkoncentrované na fyzické pocity. Ty utvářejí život těla a jsou zároveň v neustálém propojení s myslí a podmiňují její život. Tato cesta ke společným kořenům mysli a těla, založená na pozorování a sebe-prozkoumávání, rozpouští mentální nečistoty a vede k vyrovnané mysli plné lásky a soucitu.

Bližší informace o mě též naleznete na webu: www.ikaturovsky.webnode.cz